Swami Gyaneshwarpuri SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
ÚVOD . O MNĚ . MŮJ MISTR . KONTAKT . DENÍK . HERMIT PHOTO . GUESTBOOK . POUSTEVNÍKOVA JÓGA . HERMIT YOGA . DAROVAT
www poustevnikovajoga.cz / zápisky

AUTOR KNIHY . PRVNÍ KNIHA: CESTA POUSTEVNÍKA DRUHÁ KNIHA: ZÁPISKY . KNIHA PDF . KE STAŽENÍ . COPYRIGHT .


Z á p i s k y

Tradiční indické bhadžany Jógy v denním životě.


Aktualizace webu.

Obsah druhé knihy
O tom co bylo po vysvěcení za jógového mnicha

Co znamenají naše sny?
Satan jistě existuje, ale v nižším světě odkud přichází škodit všichni satanisté na tuto planetu Zem, jak učí Bhagavadgíta, kapitola 16
Protest: rozhodl, že nebudu morálně podporovat svým dobrým jménem ekologicko - dřevorubecko - loveckou lobby mezi Správou CHKO Moravský kras a Školním lesním podnikem Křtiny a tím se nebudu na zlu, které vidí jen mystici a zřeci nijak podílet.
Zkušenost s buddhistickým křesťanem Omramem přítelem Eduarda Tomáše .
Jak jsem se inkarnoval do stromů, do všeho co je v přírodě pod vlivem magických hub lysohlávek. .
Můj první ášram byla obyčejná trafika s časopisy, cigaretami ba i alkoholem v Ochozi u Brna!
Setkání s nemravným homosexuálem MUDr. Jiřím Urbanem.



trvalý odkaz

Co znamenají naše sny?
Doopravdy vůbec nevím. Je to směs fantazie někde v podvědomí, bez hlubšího významu pro nás. Takových je asi 99 % mých snů. Já jim říkám astrální sny. Takové se mi zdají především po vysvěcení za mnicha - sanjás díkše. Jsou to sny jako z jiné planety, jiných časů a z jiné reality. Ale nezabývám se vůbec svými sny ve vědomí. Nedůvěřuji příliš psychiatrům, kteří lidské sny zkoumají a snaží se v nich objevit racionální jádro sdělení o svém pacientovi. Samostatnou stránkou jsou však tzv. prorocké mystické sny, známé například z Bible či naší svaté knihy Líly Amrit. Takovým bychom měli zcela jistě naslouchat. Občas ve snu potkávám svého Mistra Mahéšvaránandu a po nich se probouzím osvěžen, plný síly, harmonie a inspirace. Nemusíte si své sny zapisovat a dodávat jím tak životní sílu představivosti. Opravdu své sny nechte zcela být na pokoji, ani je nepotlačujte. My žijeme v této naší realitě, nás "realita" snů nemusí zatím vůbec zajímat. Možná se jimi budu zabývat později, až nabudou zvláštní hloubku.


trvalý odkaz

Satan jistě existuje, ale v nižším světě odkud přichází škodit všichni satanisté na tuto planetu Zem, jak učí Bhagavadgíta, kapitola 16.
Tento nižší astrální svět je jejich peklo. "V tomto světě jsou dva druhy stvořených bytostí. Jeden se nazývá božský a druhý démonský." (Bhagavadgíta 16, 6) Na této planetě jsou démoni vetřelci, bez víry v Boha, vzdorující, negativní, nemilující, pohotoví ke všemu zlému, ulhaní, mistři lži. Tyto neviditelné zlé bytosti se snaží ovládat lidská srdce. Mnoho lidí je zde pod vlivem Satana, nejen satanisté, ale například i řezníci, myslivci, speleologové v Moravském krasu, nebo například i negativní ženy, aniž si to uvědomují. Nevidím téměř žádného skutečně duševně zdravého člověka, kromě svého Mistra. Téměř všichni jsou nějak něčím posedlí. Ani psychiatři nejsou zcela zdraví. Satanismus je naše negativní karma, které se snažíme ale vzdát a zříkáme se jí, proto se se zkaženými služebníky Zlého vůbec nestýkáme, ignorujeme je, nanejvýš se za ně v Tichu srdce pomodlíme na bázi exorcismu. Nestýkáme se vůbec se zlými lidmi, nic jim nedlužíme, ani tu modlitbu ne. Mělo by to na vás zlé vnitřní psychické či zdravotní následky. Opravdu jsou vnitřně zvrácení a otrávení jako rulík zlomocný. Nepodceňujte prostému nevycvičenému oku neviditelný satanismus na bázi vampírismu vaší energie, o což usilují. Neprojevujte jim vůbec náklonnost, dokonce ani křesťanskou lásku či soucit. Oni si tyto vznešené city vůbec nezaslouží. Nejsou jich hodni. „Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás“, řekl Ježíš (Evangelium sv. Matouše 7, 6). Byla by to vaše zlá karma, která by se vám mohla opravdu vymstít. Proto buďte bez falešné náklonnosti ke zlým lidem. Byla by to vaše slabost.


trvalý odkaz

Protest: rozhodl, že nebudu morálně podporovat svým dobrým jménem ekologicko - dřevorubecko - loveckou lobby mezi Správou CHKO Moravský kras a Školním lesním podnikem Křtiny a tím se nebudu na zlu, které vidí jen mystici a zřeci nijak podílet.
Všech těchto ochránců přírody a dokonce i lesníků si jako lidí samozřejmě vážím, opravdu jsou kvalitní jako úředníci a mám je rád (obzvláště Toníka Tůmy), přesto nemohu přenést přes srdce jak se chovají k živé i neživé přírodě CHKO Moravský kras z moci svých razítek, ovšem se souhlasem tohoto prohnilého státu, i to jak stále zneužívají svých kompetencí například vůči mě poustevníkovi. Umožňují ze zákona této společnosti velkotěžbu stromů za jidášovský peníz do své kapsy, dále zabíjení jelenů a dalších zvířátek ve velkém, aby zásobili zapáchajícím masem hospody a rozličná restaurační zařízení, dále je tu například stále pokračující intenzivní těžba vápence, což toto všechno je již ve fázi (státem povoleného) drancování chráněné krajiny. A na druhé straně je útisk a šikana nás tradičních lesních společenstev, jako tuláků, zálesáků, trampů a též poustevníka, například za tradiční vcelku neškodný ohýnek někde v jeskyni, nepovolení řádné poustevny pro modlitbu a meditaci v lese ap. Z těchto důvodů jsem se začal domnívat, že je za tím nějaký démon ekologů či sám Satan. Nesmím údajně dokonce ani odstranit kameny na hrbolaté zemi, na lůžku potřebném k ulehnutí a cvičení jógy! To mi sdělil sám vedoucí strážní služby RNDr. Antonín Tůma! Tomu říkám již ekologický fanatismus. Poustevník rozhodně nemá v Moravském krasu na květech ustláno. Nebudu tedy s pasivní rezistencí již s nikým z nich kamarádit ani spolupracovat, neboť jsem svobodný člověk a nepotřebují jít do chomoutu s nikým ve světě. Vy až do smrti čekáte na něčí milosrdenství, ale toho se od "nich" nikdy nedočkáte. Tak maříte své životy útrpným mlčením a čekáním na vyslyšení svých srdečních proseb a práv. "Oni" však mají z duchovního hlediska nemocná srdce, a proto zbytečně spoléháte na "jejich" lásku, omluvu, odpuštění a milosrdenství. Z těchto důvodů jsem přešel do opozice těchto mocenských struktur v Moravském krasu, i České speleologické společnosti, která je největším negativním démonem v krajině na úrovni jeskyní a uzavírá ve svých temných útrobách mnoho nesvobodných lidí. Oni se však považují za svobodné bytosti v tomto nevolnictví nelásky a nenávisti v Moravském krasu, protože se ve skutečnosti nikdy nepokusili svobodnými být. Nebudu se jimi vůbec zabývat a budu zde dál žít radostně jako nic neznamenající poustevník, bez jejich kompetencí. Zajisté se za ně v jeskyni pomodlím, aby se probudili ze svého opojení mocí a zjistili ke své hrůze jak ve skutečnosti žijí. Je to věci ve svědomí nás všech zúčastněných, a proto nikomu neustoupím ve věci morálních a etických práv a objektivní Pravdy, podložených meditačním způsobem! Klidně si myslete, že jsem někdo jako Martin Luther z něhož se rozvinul protestantismus, ve své kritice ve věci svědomí prohnilých velmocenských struktur, které byly ve své době tak zažité, že se téměř všem jevily být normální.


trvalý odkaz

Zkušenost s buddhistickým křesťanem Omramem přítelem Eduarda Tomáše.
Omram byl již starý muž, když jsem ho jednoho dne navštívil v jeho domě na samotě venkovské krajiny kdesi v Čechách. Údajně mnoho let praktikoval ve východních kulturách, a proto jsem ho navštívil. Později však na buddhismus zanevřel a stal se pod vlivem mnichů snad v Bulharsku zapáleným křesťanem. Když jsem se s ním setkal, nebylo to právě pozitivní setkání. Omram na mne hned zaútočil se slovy: "proč ho navštěvuji?" Odpověděl jsem, že jsem ho chtěl jen poznat. Celé toto setkání bylo velice podobné s předchozím mým setkání s mistryní zenu Heilou Downey. Rovněž i Omram mě negativně upozornil, že "jsem si udělal karmu" tím že jsem ho navštívil. Je to pravděpodobně nějaká sebeobranná fráze takovýchto lidí. Tím jsem ztratil o jeho osobu zájem a chystal jsem se k odchodu. K tomu mne v podstatě vnitřně přinutil slovy: "abych šel za tím svým králem jogínů", čímž mínil značně arogantně mého Mistra Mahéšvaránandu. Tak jsem ho uposlechl a na rozloučení jsem ještě prorazil jeho aurickou ochranu v srdci svou duchovní silou a hned na to jsem odešel z jeho domu. Omram byl někdo z přátel Eduarda Tomáše, kterého oslovoval taky arogantně "dokrotorem." Nepochybně měl nějaké charisma a dokonce byl obsluhován ve svém domě několika svýmí pokornými žáky. Ještě jednou jsem Omrama potkal. Stalo se tak ve Střílkách na náměstí, kde přišel do ášramu zlomeně žádat o azil. Značně pokořený tehdy mluvil se Svámijim na satsangu. Taky přemýšlel nad tím, že si najde ve stáří ženu. Takhle nějak odplácí karma předčasným "mistrům", kteří vyučují druhé bez vnitřní duchovní autorizace, jen z moci ctižádostivého ega.


trvalý odkaz

Jak jsem se inkarnoval do stromů, do všeho co je v přírodě pod vlivem magických hub lysohlávek.
Tento příběh síly bojovníka a zřece ve smyslu učení dona Juana, tak jak ho zaznamenal antropolog Carlos Castaneda, je vázán u mne již na rok 1995, tedy před třiceti roky, kdy jsem i já sám experimentoval v lesích plošiny Skalka v Moravském krasu s magickými houbami lysohlávkami a dosahoval tak stavu vyššího vědomí v srdci této nečekaně magické reality Matky Země. Tak jsem se duchovně probudil, znovuzrodil a navrátil se ke svým mystickým kořenům, které mám v přírodě. Vždy jsem snědl dvacet až třicet hub lysohlávek a v úplném osamění se vydal za dobrodružstvím do okolních relativně hlubokých lesů na plošině Skalka a v jejím okolí. Tyto houby mi věnoval můj dobrý přítel Havran, nebo jsem si je sám nasbíral v listopadových mlžných lesích. Byla to opravdu zcela nečekaná setkání s vyšší realitou, s magickou podstatou vesmíru a světa, v němž jsem já nevědomný vědecký jeskyňář dosud žil. Opravdu jsem zažíval stav vědomí vtělení například do stromů, skal a též různých mýtických tvorů v mém podvědomí. Tak jsem pochopil a realizoval vlastní zkušeností podstatu i tzv. vnitřních umění, zejména Indie a Číny, jako je jóga, quigong, taiči ap. Nikomu ale nedoporučuji aby mne v těchto zvláštních vnorech a experimentech s vlastní myslí a psychikou následoval. Mohli byste se vážně poškodit, neboť byste mohli ztratit kontakt se svýma nohama pevně postavenýma v této světské realitě. Jednoduše byste předčasně odešli do vyšších realit a světů, aniž byste se na to připravili především mravenčí trpělivou intenzivní očistou těla, mysli a duše. Každého koho znám tato experimenty přivedly do těchto problémů, neboť ztráceli schopnost žít normální život v tomto reálném světě, zažívajíce vyšší stavy vědomí a proto velmi tímto rozporem nakonec trpěli, až někteří zakončili dokonce tuto svou pouť v psychiatrických domovech, domnívajíce se že mohou létat ap. Jak to tedy u mne probíhalo? Vždy jsem v hluboké samotě v lese - a samota v lese jsou nezbytné podmnínky těchto pokusů - snědl tyto houby a úplně jsem se vnitřně proměnil v bohočlověka se zázračnými nadpřirozenými silami a domnělými schopnostmi. Někteří lidé pojídají ale lysohlávky ap. jen pro pouhé odreagování či relaxování někde uprostřed civilizace, což považuji za nebezpečné a odsuzuji to jako pouhé zneuživání těchto přírodních prostředků určených primárně k "osvícení". Pod vlivem těchto látek měnících naše vědomí ve vztahu k Bohu jsem se tedy často a rád procházel po lesích, fascinovaně vnímal energie a aury stromů, kamenů a vše bylo až po okraj magické a naplněné pravou mystikou. Jednou při takové procházce magického prohlédnutí jsem odešel z mé zamilované Plošiny Skalka až do Hádeckého údolí, kde jsem zažil nečekaný vnor, který zde pro ilustrace těchto schopností duše popíšu. Náhodou mne to přivedlo k jeskyni Švédův stůl, která mne uzemnila ve vytržení mysli svou velkou mystickou silou. Cítil jsem a zažíval živě v této jeskyni přítomnost šamanů, kteří v ní kdysi jistě žili. Spontanně pod vlivem své zbožnosti jsem padl na kolena před touto šamanskou jeskyní a pomodlil jsem se v Šamanovi, jehož přítomnost jsem zde cítil. Najednou jsem se cítil být žákem tohoto velkého šamana a očekával jsem, že výjde ven z jeskyně, požehná mi, přivítá mne a příjme mne do své blízkosti. Byl jsem ale překvapen, když šaman z jeskyně nevyšel. Proto jsem z kleku povstal a odvážil se opatrně vejít do nitra jeskyně osvětlené denním světlem. Když tu jsem zažil stav pochopení, že Já Jsem ve Skutečnosti tímto pravěkým šamanem!!! Posadil jsem se do meditace na místě kde onen šaman před tisíci roky sedával, zapálil jsem oheň v jeho ohništi a v tichu ho uctíval v srdci. Tak jsem se stal tímto šamanem z jeskyně Švédův stůl! Takovýchto vnitřních symbolických prožitků jsem měl v roce 1995 snad desítky. Ještě si vzpomínám, že jsem mezi stromy na plošině Skalka objevil své šamansko - poustevnické místo síly, své skutečné čarodějné křeslo, což jsem považoval jako dar od někoho z vyšší reality. Ale o tom všem vám již vyprávět nechci. Je to jen na ukázku toho co je skryto v mém podvědomí ale já si již nepotřebuji tyto vzpomínky vyvolávat znovu ve vědomí. Každopádně tyto pokusy s lysohlávkami kdysi v mém ohnivém mládí před třiceti roky mne nade vší pochybnost přesvědčily o nutnosti změny v mém životě pouhého jeskyňáře a nutnosti vydat se na intenzivně zažívanou duchovní cestu, samozřejmě zcela již bez těchto podpůrných látek zvaných přírodní drogy. Tak jsem nakonec navždy opustil této svět máje, světské iluze a stal jsem se poustevníkem, jogínem, šamanem, či čarodějem Boží Lásky.


trvalý odkaz

Můj první ášram byla obyčejná trafika s časopisy, cigaretami ba i alkoholem v Ochozi u Brna!
Stalo se to v roce 1996, kdy jsem žil sám poustevnickým životem na srubu Ponor na plošině Skalka v Moravském krasu. Došly mi samozřejmě peníze, a proto jsem se musel porozhlížet po nějakém meditativním zaměstnání. Souhrou okolností v nedaleké vesnici Ochoz u Brna právě postavili prosklenou trafiku na zásobování obce denním tiskem a okrajově i cigaretami a alkoholickými nápoji. Šel jsem kolem této trafiky, něčím mne zaujala, když tu mi přišlo vnuknutí a pochopení, že toto bude dobré zaměstnání pro mne osamělého poustevníka. Několik týdnů jsem pak v této trafice prodával vystavené zboží, přičemž jsem byl velmi usebraný a spokojený. Ale to nejdůležitější na této práci v trafice bylo to co se dělo v mém podvědomí. Uvědomil jsem si, že tato trafika je můj první ášram, v době kdy jsem ještě žádný skutečný ášram, či klášter neznal a nenavštívil. Přesto jsem v trafice jako v ášramu v samotě a tichu rozjímal a meditoval. Proto neodsuzuji kohokoli, ať vykonává jakoukoli na první pohled světskou práci jako svoji karmajógu. Tak jsem se připravoval vnitřně na vstup do skutečného kláštera, na setkání se svým Mistrem v úplném ticha a samotě obyčejné nepochopené pozemské trafiky. Bohužel jsem v nevědomosti prodával cigarety a alkohol, což mi později Omram vyčetl a já jsem proto na jeho Božské upozornění této práce zanechal. Každopádně tato trafika v Ochozi u Brna byla můj první meditační ášram. Nedovoluji si tedy kohokoli posuzovat, ať vykonává jakoukoli poctivou práci aby obhájil svou pozici nezávislosti, odpovídající stupni jeho vědomí.


trvalý odkaz

Setkání se nemravným homosexuálem MUDr. Jiřím Urbanem.
Pokusím se vám pro vaše dobro zmínit tuto úsměvnou epizodu z roku 1986, kdy jsem měl osmnáct let a cvičil jsem aktivně karate. Jednou na naší speleologické základně v Březině se předemnou vyslékl do trenýrek MUDr. Jiří Urban, tehdy již pokročilého věku a s pivním břichem a pokoušel se mne zlákat ke svým homosexuálním orgiím. To jsem samozřejmě odmítl, čímž byl Urban poněkud zmaten mojí rozhodností a zraněn. Možná že se dokonce rozplakal, což dělal často když vypil nadmíru lahvového piva. Přesto jsem pocítil s ním soucit. Až mnohem později, po jeho neustálem bezdůvodném atakování mojí osoby z jeho strany jsem mu pohrozil rozbitím obličeje svojí pěstí karatisty. Tehdy se ode mne odpoutal, ale jak jsem zjistil neměl mne rád až do své smrti. Jeho sbližování probíhalo velmi nenápadným a rafinovaným způsobem. Mě zapálenému křesťanovi - katolíkovi on sám taky zapálený katolík nosil duchovní a náboženskou literaturu, avšak s oním úmyslem. Taky mi nabízel alkohol a ptal se mne, jestli se bojím. Neměl jsem ho tedy vůbec v úctě, i když jako velmi kvalitní němčinář, dokonce s vídeňským přízvukem jako překladatel starotisků nepochybně měl nějaké odborné charisma. Překvapil mne však posmrtně, když se nechal zpopelnit a tento jeho popel na základě jeho posledního přání rozptýlili u Vývěru Jedovnického potoka poblíž Býčí skály, kde to měl rád. To se mi líbilo, takže nakonec jsem všechny jeho urážky a démonisování mojí osoby mu odpustil, takže na něj dnes již nemyslím ve zlém. A takovýhle lidé mne celý život nenáviděli v Moravském krasu!


Višvaguruji


NĀHAM KARTĀ. PRABHU DĪP KARTĀ. MAHĀ PRABHU DĪP KARTĀ HĪ KEVALAM.
Já nejsem konající, Bůh, Mistr, Maháprabhudži je konající.
I am not the doer; God, Master, Mahaprabhuji alone is the doer.

Sepsáno Višvagurudžímu k nohám.


Napište mi svůj duchovní komentář, nikoli světský.


ZPĚT