Jak jsem se vzdal kutny sv. Františka z Assisi (2024).
Především vám musím říct, že Františkovi z Assisi vděčím za nejšťastnější chvíle v horské jeskyni ve Slovenském ráji, na něž nedám dopustit. V podstatě dodnes uctívám Ježíše Františkovým způsobem, až na tu stigmatizaci a utrpení. Proto jsem si symbolicky opatřil knědou kapucínskou kutnu, která je mi Bůh ví proč velice drahá, blízká a sympatická, neboť do kapucínského řádu mi přišlo kdysi předběžné vnitřní volání, když jsem začal přemýšlet nad mnistvím ve svém životě. Už jsem vysvětlil na jiném místě, proč k mému vstupu do tohoto řádu nakonec nedošlo, nejen proto že nejsou vegetariáni. A tak jsem přijal mnohem radostněji oranžové roucho v hinduistickém náboženství, které je velice tolerantní a svobodomyslné a netrpí úzkoprsostí, fanatismem a dogmatismem. Před vánoci roku 2024 jsem ucítil, že je čas se Františkovy kutny definitivně vzdát, protože mi všechno dobré již dala a místo toho se obléci již jenom do oranžového šatu. Proto jsem kutnu zabalil a poštou odeslal svému kamarádovi, mečíři a zaměstnanci Archeologického ústavu v Brně Mgr. Patricku Bártovi, katolíkovi, který má silný vztah tak jako já ke svatému Františkovi z Assisi. Opravdu bych si přál, vzhledem k tomu že je křesťan, aby tento můj dar jistě od Někoho z Vesmíru, byl pro něj symbolický a on se rozhodl následovat nikoli život hospodáře, ale vyšší mnišské povolání a zasvěcení, například u kapucínů, kteří jsou mi stále velice drazí, blízcí a sympatičtí. Může to být u mne podvědomá vzpomínka na některé z předchozích životů... což je velice pravděpodobné. K tomu tedy Patrickovi ze srdce žehnám, aby se mu toto mnišké povolání naplnilo, když ne v tomto zrození, tak alespoň v příštím životě.
Meditace ve Františkově kutně na Hradisku u Bosonoh (2024).
© Swami Gyaneshwarpuri
E-mail: yoga@gyaneshwarpuri.cz
Web: www.poustevnik.org
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
