Pomalované lebky ze Křtin: můj nejvýznamnější objev v knize "Cesta poustevníka"

SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK

www poustevnikovajoga.cz / Pomalované lebky ze Křtin: můj nejvýznamnější objev

Pomalované lebky ze Křtin: můj nejvýznamnější objev. Je známo, že jsem se svými kamarády, speleology, jimž jsem předsedal a vedl je po stopách odvěkých tajemství chrámu Panny Marie ve Křtinách, učinil jeden z nejvýznamnějších speleologických objevů v historii České republiky: tajemný depot označených lebek neznámých světců, tzv. „Křtinských pomalovaných lebek“ v neznámé kryptě pod věží křtinského chrámu. Sám jsem o tom v roce 2023 napsal důležitou publikaci Acta Speleohistorica, v níž jsem všechny objevy v podzemí kostela publikoval a zhodnotil. Faktem zůstává, že jsem byl první speleolog, který vstoupil 9. února 1991 do této nově objevené krypty a osobně jsem v ní objevil první pomalovanou lebku. Poté jsme učinili detailní průzkum podzemní kostnice, při němž bylo objeveno mýma rukama dalších 11 pomalovaných lebek, či jejich zbytků, celkem tedy bylo v podzemí křtinského kostela objeveno 12 pomalovaných lebek, které voní tajemstvím a mystikou. Mým názorem je, že pomalované lebky pocházejí z dřívějších středověkých křtinských kostelů, které v 1. pol. 18. století musely ustoupit velkolepé výstavbě současného barokního chrámu Panny Marie. Jak se však pomalované lebky dostaly do Křtin, které v té době byly nejvýznamnějším moravským mariánským poutním místem nikdo neví. Pan profesor Josef Unger přišel se zajímavou myšlenkou, že pomalované lebky byly možná do Křtin přineseny až z římských katakomb, pro což je opravdu opora v historické literatuře v níž se píše, že do středověkých křtinských kostelů byly soustřeďovány ostatky svatých přinesené z Říma a jiných svatých míst. Pomalované lebky z ossária jsou tedy relikvie s neznámou historií. Někteří se diletantsky domnívají, že se může jednat o lebky českých stavů popravených na Staroměstském náměstí za odboj proti Habsburkům. Lebky těchto popravených stavů se totiž ztratily, neboť byly tajně ukryty na neznámém místě. S tímto opravdu ničím nepodloženým spekulativním názorem já však vůbec nesouhlasím. Ať je to jak je to, Křtinské pomalované lebky jsou nadále velice tajemné a jitří naši fantazii. Já jsem na tento náš objev v podzemí kostela ve Křtinách samozřejmě patřičně hrdý a rozhodl jsem se proto o něm na památku učinit zápis v této své autobiografické knize. Nyní již tři roky však vůbec do Křtin nechodím, protože křtinský novokněz P. Ján Lajčák z nevědomosti znejistil veřejně autorství těchto mimořádných objevů a chová se ke mně ironicky, znevažuje má autorská a objevitelská práva v podzemí jeho kostela. Proto s pasivní rezistencí Máhátmá Gándhího na protest proti tomuto Lajčákovu počínání nenavštěvuji křtinský chrám, což mne velmi mrzí, neboť v něm mám kořeny svého života jako speleolog, amatérský archeolog, spisovatel historie u zdejší sochy Panny Marie Křtinské a samozřejmě též jako poustevník. Křtiny však mám pořád rád a věřím, že se jednoho dne do nich ještě vrátím a pomodlím se před sochou oné zázračné gotické Madony, trůnící mezi cherubíny na současném hlavním oltáři chrámu Panny Marie. O svých dalších speleologických objevech v podzemí Moravského krasu v této knize již nebudu psát, protože se více méně jedná o odborné informace, nikoli duchovní. Faktem však je, že jsem objevil celkem čtyři menší, ale velmi zajímavé jeskyně: Ponorný hrádek pod Novodvorským ponorem, Soví komín pod Závrtem u borovice, Milarepovu propast pod Závrtem u Habrůveckých smrků a Poustevníkovu Děravku. Všechny tyto mé jeskyně obsahují kus mého srdce, mého života, mých snů a hledání, neboť jsem je objevoval opravdu s velkou láskou! Ale i za tyto své objevy jsem proklínán Satanem v podobě nepřejících lidí, zejména speleologů v Moravském krasu, kteří mi zabraňují do těchto mnou objevených jeskyní vstupovat. Takový je už můj zamilovaný Moravský kras!

ZPĚT