Cesta beze jména.
Na duchovní cestě raději nezanecháváme stopy. Přesto většina velkých Mistrů a světců naštěstí pro nás nesmazatelné stopy v myslích a srdcích věřících zanechali. Tak to cítím i já. Velký čínský mystik Lao-c´, zakladatel taoismu zanechal okřídlenou větu: "Tao je věčné a zůstává beze jména." To je chápáno tak, že mám odejít do anonymního ústraní, což je odvěký ideál všech skrytých mudrců, nejen v Himálajích, ale všude na světě, tedy nás poustevníků, kteří neusilujeme o věhlas svého jména ani o pozice ve společnosti, na rozdíl od profánních politiků a světské populace. Opravdu chtějte být se svou duchovní cestou skrytí. Z tohoto důvodu nemám žádného žáka ani studenta jógy, protože jsem dosud nedokončil svoji Cestu k Osvícení, navíc po předchozích opravdu zlých a negativních zkušenostech nemám již ani v podstatě žádného důvěrného přítele, s výjimkou jógových přátelství na principu bhaktijógy, se zvlášť oddanými a pokornými žáky Paramhanse Svámího Mahéšvaránandy, našeho Mistra. O ostatní přátele a kamarády z dětství a mládí nejevím již většinou žádný zájem, aniž bych věděl čím to je. Všichni odešli a zmizeli, kam já již nepatřím a ani oni o mne nejeví valný zájem. Opravdu již nemám skoro žádná přátelství ani kamarádství. Považuji to za zbytečnou ztrátu duchovní energie již nepatřičným směrem a způsobem. To se však netýká mých nejbližších sanjásinů - mnichů a bhaktijoginů, kteří jsou se mnou na stejné duchovní cestě. Opravdu se naučte odevzdávat a opouštět již nežádoucí svazky se světem v podobě všelijakých překonaných povrchních přátelství, lásek a zejména kutsangu, neduchovní společnosti. Pokud opravdu duchovně rostete a zrajete, tyto svazky samy od sebe někam mizí a oddělují se a odpadají od vás, zůstávají jen ti skutečně hodnotní přátelé v podobě satsangu a bhakti, oddanosti k Bohu. Takže mým heslem je cesta beze jména. Přesto podepisuji svým jménem například různé své články a publikace takže mé jméno tu zcela jistě zůstane na dlouhý čas archivováno v různých archivech a knihovnách, což dělám opravdu rád, neboť si myslím, že na odborné úrovni tu smí po mně něco zůstat jako prašád pro druhé a pro budoucí pokolení. Rovněž Lao-c´ zakladatel Cesty Tao po sobě zanechal spis o své duchovní nauce. Ze stejného důvodu i já píši rozličné filozofické a mystické myšlenky na papír, nebo i jen na internet, což považuji za důležitou službu pro druhé. Taková je tedy cesta beze jména věčného Tao v 21. století. Rovněž můj Mistr Višvaguru Paramhans Svámí Mahéšvaránanda není jistě zcela beze jména. Je totiž celebritou doslova mezinárodní celoplanetární úrovně a ve zdech kolosálního ášramu v džadanské poušti v Indii, který nese jeho jméno, zůstane jméno tohoto mudrce zachováno prakticky na věky. A tak to cítím i já, že tu mé duchovní jméno může zůstat u všech mých pozitivních a láskyplných činů v České republice, čímž se samozřejmě odlišuji od všech zcela anonymních poustevníků. Nejsem tedy poustevníkem v té doslova nejskrytější podobě, neboť stále na rozdíl, od nich cítím, že tu něco pozitivního pro druhé mohu a mám vykonat a zanechat.
© Svámí Gyaneshwarpuri
Z knihy: Cesta poustevníka
Web: www.poustevnikovajoga.cz
Dne: 17. května 2025
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
